Danny Elfman
Během posledních 30 let se z Dannyho Elfmana, 4x nominovaného na Oscara – cenu americké Akademie filmového umění, stal jeden z nejvšestrannějších hudebních skladatelů ve filmovém průmyslu. Spolupracoval s takovými režiséry, jako například Tim Burton, Gus Van Sant, Sam Raimi, Paul Haggis, Ang Lee, Rob Marshall, Guillermo del Toro, Brian De Palma i Peter Jackson. Počínaje první spoluprací s Timem Burtonem na snímku Pee-Weeho velké dobrodružství, si Danny Elfman na své konto připsal širokou škálu filmů, mezi něž patří: Milk (nominace na Oscara), Dobrý Will Hunting, Velká ryba (nominace na Oscara), Muži v černém (nominace na Oscara), Střihoruký Edward, Wanted, Karlík a továrna na čokoládu, Mission: Impossible, Planeta opic, Jednoduchý plán, Zemřít pro, Spider-Man (1& 2), Batman, Dolores Claibornová, Návrat Sommersbyho, Dick Tracy, Ukradené Vánoce, Alenka v říši divů, oscarové snímky režiséra Davida O. Russella: Terapie láskou a Špinavý trik, Mocný vládce Oz režiséra Sama Raimiho, Dobrodružství pana Peabodyho a Shermana, dokumentární film Errola Morrise Neznámé známé a Big Eyes Tima Burtona. Nejnověji se zasloužil o hudbu k filmům 50 odstínů šedi a Avengers: Age of Ultron.
Elfman vyrůstal v Los Angeles a už v dětství se zamiloval do filmové hudby. Jako dospívající kluk procestoval svět a právě to ho dovedlo k hudební rozmanitosti. Pomohl založit hudební skupinu Oingo Boingo a upoutal tak na sebe pozornost mladého Tima Burtuna, který ho požádal o zkomponování hudby k již zmiňovanému filmu Pee-Weeho velké dobrodružství. Tato spolupráce mezi režisérem a skladatelem z nich po 25 letech učinila jednu z nejúspěšnějších dvojic ve filmové historii. Kromě filmové tvorby se Elfman proslavil kultovní znělkou pro televizní seriál Simpsonovi a Zoufalé manželky. Složil také hudbu k baletu Králík a Rogue, k němuž vytvořila choreografii Twyla Tharpová. Napsal symfonii jménem Serenada Schizophrana pro Carnegie Hall, předehru nazvanou Overeager Overture (Příliš dychtivá předehra) pro Hollywood Bowl, hudbu k představení Iris od Cirque du Soleil. „Není na škodu mít svůj osobitý styl,” říká Elfman, „ale sám sebe radši vidím jako skladatele, u kterého nikdy nedokážete odhadnout, co příště udělá”.
